Cítíme se naplněni láskou anebo nám chybí? Láska je základním stavebním kamenem, ze kterého naprosto vše vychází a do kterého se zase vše vrací.
Máme-li v sobě nedostatek lásky, cítíme se neúplní. Tento deficit se snažíme nahrazovat všemi možnými mechanismy a doplňovat ho zvenčí.
Místo toho, abychom v sobě uklidili veškerý nepořádek, který nám brání v tom, abychom se měli rádi, tak svůj duševní úklid začneme kompenzovat třeba úklidem všeho kolem sebe. A kolikrát to začneme až přehánět. Stáváme se puntičkáři. Jakmile se někde objeví jen smítko, okamžitě ho musíme odstranit.
I na druhých vidíme samé nedostatky. Vadí nám každičká jejich odlišnost, která se neztotožňuje s našimi představami. A tak je pořád na něco upozorňujeme, kritizujeme a stále na ně něco máme. Vidíme v nich svou vlastní nedokonalost.
Ovšem tím, jak se je snažíme neustále ovlivňovat a napravovat, hlavně aby bylo podle nás, můžeme být pro ně až nesnesitelní.
Je to ale to, co chceme?
Anebo si někdy připadáme tak malincí, nedostateční a přehlédnutelní, že máme potřebu dát světu najevo, jak jsme ohromní, aby nás každý obdivoval a aby nikdo nepochyboval o tom, že za něco stojíme. Vůbec si nevěříme a potřebujeme se zviditelnit.
A tak například všechno potřebujeme mít velké. Velké auto, velký dům, velký podpis, vysoké podpatky…, prostě aby bylo hned na první pohled vidět, že přece my za něco stojíme.
A všechno se nám zdá být málo. A tak se třeba i přejídáme. Nedostatek lásky se snažíme nahradit alespoň velkým množstvím jídla.
Tohle ale také nikam nevede.
Když člověk nemá rád sám sebe, znamená to, že u sebe něco nepřijal
Jediná správná cesta, která existuje, je doplňovat si lásku zevnitř.
Přestaneme-li žít jen ve své mysli a sestoupíme do svého nitra, do svého srdce, budeme žít v lásce. Láska k sobě samým je to nejlepší, co můžeme pro sebe a své zdraví udělat a na čem bychom měli neustále pracovat.
A jak si lásku doplnit zevnitř?
Jednoznačně tak, že budeme posilovat svou sebelásku. Abychom se mohli začít mít více rádi, měli bychom upustit od všeho, co nás v nelásce k sobě samým dosud udržovalo a začít rozvíjet ty věci, které tu naši schopnost mít se rád ještě umocní a posílí.
Pamatujme však, že jsme tady ve škole života a neustále se učíme. A přesto, že nám spousta věcí třeba ještě vůbec nejde, tak to nevadí. Všechno má svůj čas.
Všichni jsme láska, i když si to třeba zatím ještě moc neuvědomujeme. Ale už teď jsme dokonalí takoví, jací jsme.
A jak jste na tom vy?
Také nějak vyrovnáváte svůj nedostatek lásky? Nebo s tím nemáte žádný problém?
Nebojte se, určitě každý máme ještě své slabiny, a není to vůbec žádná ostuda si je přiznat. Něco nám jde už líp, něco ještě trošičku hůř. Nemusíme být proto však na sebe naštvaní.
Když na sobě budeme pravidelně pracovat a nebudeme k sobě lhostejní, budeme se k lásce přibližovat stále víc a víc.
Pro podporu si můžete stáhnout 28 kroků k sebelásce.